|
| |
|
|
Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda), suchozemští stejnonožci (Oniscidea) a žížalovití (Lumbricidae) biosférické rezervace Pálava
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
První zmínky o výskytu mnohonožek (Diplopoda), stonožek (Chilopoda), suchozemských stejnonožců (Oniscidea) a žížal (Lumbricidae) na Pálavě se datují do třicátých až padesátých let minulého století. Systematické průzkumy však byly zaměřeny převážně na přilehlé lužní ekosystémy podél toku Dyje až po její soutok s Moravou, a území dnešní chráněné krajinné oblasti (CHKO) a biosférické rezervace (BR) Pálava se dotkly jen okrajově. Významným mezníkem v poznání půdní makrofauny byl projekt inventarizace terestrických bezobratlých tzv. rozšířené BR Pálava (Rozkošný a Vaňhara 1995), v němž byly poprvé shrnuty veškeré v té době dostupné údaje o výše uvedených skupinách. K podstatnému rozšíření našich poznatků však přispěly až následné intenzivní výzkumy uskutečněné v rámci mezinárodního projektu Global Environment Facility a aktivity spojené s biomonitoringem chráněných území České republiky. V současné době je z BR Pálava známo 23 druhů mnohonožek (30% druhů zastoupených v ČR), 21 druhů stonožek (29%), 16 druhů suchozemských stejnonožců (36%) a 19 druhů a poddruhů žížal (36%). Xerotermní charakter mnohých lokalit ukazuje výskyt mnohonožky Megaphyllum unilineatum, stonožek Scutigera coleoptrata, Dignathodon microcephalus a Henia illyrica, stejnonožce Trachelipus nodulosus a žížal Dendrobaena mrazeki a Kritodrilus auriculatus. Faunisticky význačné jsou nálezy mnohonožek Julus scanicus a Leptoiulus cibdellus v mokřadních biotopech Křivého jezera, výskyt stejnonožců Armadillidium versicolor v Pavlovských vrších a Armadillidium zenckeri na Slanisku u Nesytu, jakož i žížal Allolobophora hrabei a Fitzingeria platyura v Milovickém lese a na Pavlovských vrších.
|
|
|
Výzkum přírodně-ohniskových nákaz v biosférické rezervaci Pálava
Hubálek, Zdeněk ; Halouzka, Jiří ; Juřicová, Zina
Dlouhodobé výzkumy oddělení medicínské zoologie Ústavu biologie obratlovců AV ČR v této oblasti jsou zaměřeny na poznání přírodních ohnisek některých nákaz člověka, přenosných krevsajícími členovci, např. valtické horečky (původcem je komáry přenášený virus ahyňa), lymské borreliózy (původce je klíšťaty přenosná Borrelia burgdorferi sensu lato) nebo tularemie (původce Francisella tularensis, občas přenášen i klíšťaty). V poslední době zde byla prokázána aktivita komáry přenášeného viru West Nile, a nejsou vyloučena další patogenní agens přenosná klíšťaty (Anaplasma phagocytophilum, Babesia microti). Naše pracoviště zkoumalo v této oblasti také ekologii některých netransmisivních nákaz, např. botulizmu vodních ptáků, salmonelózy u racků a emmonsiózy hlodavců, z nichž poslední dvě mohou postihovat i člověka.
|
|
|
Potravní strategie kopytníků na Pavlovských vrších
Heroldová, Marta
Studium potravní strategie tří druhů kopytníků (Capreolus capreolus, Capra aegagrus, Ovis musimon) vedlo k objasnění problémů jejich vzájemné koexistence a kompetice. Jejich negativní vliv na unikátní flóru Pálavy vedl ke snížení jejich počtu a odstranění Capra aegagrus z této lokality.
|
host ::
RSS.